Wážení přátelé, kamarádi a příznivci Jawáče, děkujeme Vám za vaší účast na již 34. sraz Jawa Klubu Praha, nebo-li Jawáči 2016 v Jizbici u Čechtic, děkujeme. Wáš JKP fotky tradičně v naší galerii včetně odkazů na Vaše galerie

Po dvou letech jsme se zúčastnili se dvěma stroji Kobem juniorem a jeho kámošem Kubou opět závodu Simson Rennen, kde náš čekatel Junior sice neobhájil prvenství značky Jawa Mustang, hlavně kvuli neustále padajícímu řetězu a proto mu unikla obhajoba jen o pár vteřin, takže 2. místo je parádní. Kuba bohužel kvuli upadlým řídítkům na jeho Pionýru, kdy vlastně musel vynechat skoro celou jednu ze tří rozjížděk, nicméně díky dovezenému Pionýru pro Helmuta, který se do něj vyloženě zamiloval, jsme měli ihned náhradní řídítka k dispozici a dokončil tak závody, ale až na předposledním 9-tém místě. Vše proběhlo parádně i díky našemu skvěle vybavenému zázemí. Nezbývá než klukům poděkovat za skvělou representaci. Za JKP díky Ozzy

Po několika letech a hlavně i díky našemu letošnímu jubileu Jawa Klubu Praha 1961, jsme se opět vybičovali a zorganizovali v počtu 12 motorek a doprovodného vozidla (celkem 16 lidí) k zahraničnímu výjezdu, tentokráte do Belgického Spa na slavný závodní okruh Francorchamps ve dnech od 1. do 3.července 2016, kde se konaly závody klasických motocyklů ze šedesátých a vytrvalostní 4-hodinovka motocyklů ze 70 a 80-tých let - Biker's Classics 2016.

Ve čtvrtek 30.6. dopoledne jsme naložili doprovodného Sprintera, který vyrážel až v pátek ráno. První skupina tak na motorkách vyrazila až ve 14 hod. ze Zličína po D6 na benzinku za Krušovice, kde čekala druhá skupina a bohužel zde po vodní smršti došlo k první nepříjemnosti. Po náhle změně směru mé osoby Ozzyho k oné benzínce ONO, se po leknutí poroučel k zemi Majkl s Marcelou, který se kochal a nevěnoval řízení zajisté patřičnou pozornost. Po ohledání škod a první nasranosti jsme došli k názoru, že není třeba měnit plány, a budeme pokračovat dál, jen to mělo chybu, že nám chyběl Sigi, který si nevšiml že jsme všichni odbočili. A tak jsme vyrazili dál přes K.Vary na hraniční přechod u Aše, kde na nás již čekal ztracený Sigi. Zde proběhla neplánovaně dost dlouhá občerstvovací a tankovací zastávka. Pak už nás čekal jen Deutschland a Deutschland s jeho všemožnými uzavírkami a objížďkami, což nas lehce zdrželo oproti původnímu harmonogramu. Další patálií byl Divňousův Hornet, neboť se mu nějak zakuckával, ale se vší urputností nějak dojel a náš servisák a všeználek Miky mu večer poradil jak nečistoty z benzinu dostat ven bez totální rozborky. Sice ne uplně dle časového plánu jsme tak v podvečer dorazili po totálním vysílení do Wechmaru, kde jsme popili, pojedli a přespali v příjemném prostředí klubovny Kaktus MC. Druhý den v pátek dopoledne za nami dorazilo i doprovodné vozidlo s náhradním blinkrem pro Majkla. Po desáté ráno jsme tak vyrazili, již kompletní, dál na západ většinou po dálnicích, kde jsme měli několik ostrých výměn názorů, jak se vlastně v takhle velkém stádu "jen blbých motorkářů" jezdí po dokonalé německé dálniční síti. Až za Koblenzem jsme sjeli z dálnice na příjemnou silnicí vedoucí kolem známého Nurburgringu a dál přes belgickou čáru do Malmedy kousek od okruhu Francorchamps - konečně.

Tam na nás čekal již místní motokámoš a znalec prostředí Hans (Paperlapap) z Belgie, který nám na okruhu i v jeho okolí pomohl se výborně zorientovat a podívat se do míst, kam by nás to ani ve snu nenapadlo, děkujeme :). A než se dlouze rozepisovat, vše vystihnou nejlépe fotky, např. od Ludánka, či náš výběr. K naší radosti jsme objevili holandský tým závodící na strojích s motorem Jawa 500 a Eso 500 z ploché dráhy, anglický tým s dvoutaktním čtyřválcovým strojem Jawa 350, na čestném místě vystavenou dvoutaktní ČZ 250 a firmu Deus zabývající se stavbami, kde jim za základ posloužili dva motory za sebou Jawa 500 opět z ploché dráhy. Mohu všem milovníkům klasických motocyklů tuto akci vřele doporučit. Podíváte se za jednotné vstupné kamkoli chcete a bez jakéhokoli omezení, snad mimo řídící věže, tam jsme se nezkoušeli dobývat ani s Hansem. Naše zázemí v kempu bylo díky doprovodnému vozidlu zcela excelentní a vybavené, že mohlo konkurovat závodním profi týmům, prostě paráda, tedy až na záhadu mé ztracené levé motoboty z prostoru dodávky a až v závěru našeho pobytu nalezené údajně někde na kraji lesa. Cesta zpět byla rozdělena na dvě skupiny, na ty co potřebovali odjet už v neděli a na ty co chtěli totálně zmoknout a jet až v pondělí, nicméně obě skupiny cestou přespali u Putze v hospodě v Gailnau, kde se nachází další náš dlouholetý freundschaft MF Gailnau. Závěrečná etapa byla pro obě skupiny již v poklidu a bez problémů, ... u mně dobrý, tedy až na tu botu ;o) Ozzy.

Přibližný nástřel celé trasy je zde a další výběr z mnoha fotek je ve fotogalerii