Začátkem června, se opět vydáváme na společný motowíkend v termínu 2.-3.6. Tentokrát nás plánování po zemích českých zavedlo na pomezí Šumavy a Novohradských hor. Po komplikovaném pátečním výjezdu z Prahy a přesunu na místo určení nás očekával pozdní příjezd do Hotelu u pralesa nedaleko města Nové Hrady. Na víkend se slibovaným hezkým počasím a účastí, která byla velmi dobrá, jsme v sobotu dopoledne vyrazili na plánovanou vyjížďku. Ani ne po 3km naše kolona nezaregistrovala odbočku doprava a pokračovali vesele směrem na malou obec Pohoří na Šumavě, za kterou skončil asfalt a po mírné šotolinové cestě jsme překonali statní hranici s Rakouskem bez sebemenšího tušení, tedy až na pana Bašného, který jako vždy poslední uzavírající kolonu nemohl jako-li zasáhnout. Nicméně toto zabloudění bylo velmi příjemné, neboť kvalita cest se mnohonásobně zlepšila. Zastávka u první čerpací stanice byla prvotním procitnutím pro většinu účastníků zájezdu, neboť náhle pochopili, že tady se platí eurákama. Po absolvovaní asi 40km po rakouské straně, jsme se přes Dolní Dvořiště vrátili zpět do Čech a pokračovali přes Vyšší Brod, Lipno, Frymburk a Černou v Pošumaví do Hůrky, kde jsme měli zamluven oběd s krásným výhledem a pláží na Lipno. Cesta zpět mířila severněji blíže k Č.Krumlovu přes obce Světlík, Větřní, Rožmitál na Šumavě do Kaplice. Nemohu opomenout, že zkratka mezi Muckovem a obcí Světlík, byla tím nejméně světlým okamžikem celé trasy. Tato šotolinovo kamenitá hrůza, asi omylem oficiálně zakreslena do mapy, byla opravdovu lahůdkou a zážitkem. Po kontrole nezjištěných defektů a poškození na motocyklech a vydejchání se, se pokračovalo dál. V Kaplici byla pro změnu cesta uzavřena a tak jsme rozhodli, že navážeme na dopolední trasu, kterou jsme dopoledne díky Rakousku vynechali. Tedy směr na Malonty a Pohorskou Ves zpět do hotelu. No nevím zda to bylo dobré rozhodnutí, ale zvládli jsme i tento dost rozbitý úsek bez úhony na zdraví i mašinách a s celkem za sobotu najetými kolem 170km. Nicméně musím potvrdit, že celkově se Motowíkend JKP vydařil. Na závěr musím citovat Tomika Zíku, který prohlasil: "po celé Šumavě a okolí se nachází toliko plno krásných a nádherných silnic a cest a je tedy opravdu velkým uměním na nějakou hnusnou rozbitou cestu vůbec natrefit !" Fotogalerie zde nebo na našem Facebooku.
